Jak se zbavit platonické lásky?

Autor: , datum: 01.01.70 01:33, odpovědí: 7
Upozornění
Tato otázka je 17432 dnů bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.

Seznam odpovědí:

Pro zobrazení struktury odpovědí klikněte zde

Odpovědi na otázku:

 
RE: Jak se zbavit platonické lásky?
Autor: werolin, datum: 08.01.13 22:10

Dřív (přestože mi to nevydrželo nějak moc dlouho) jsem se v tom taky topila. Pomohlo mi, když jsem hledala jiné možnosti a vyzdvihovala chyby na té platonické lásce. Víš, každý má ty své, a stačí si jich všimnout. Pokud už ti zůstala čistě jen ta představa, zkus si je představit.

Nevím, jestli ti to pomůže. Mě ano.

Napadá mě - máš jeden z nejzajímavějších a nej...vhodnějších příspěvků, a nikdo není schopen odpovědět...

 
RE: Jak se zbavit platonické lásky?
Autor: lucy*, datum: 17.02.13 23:19

Zazivam skoro to samé. Kazdej den ho potkávám. Vyhledavam jeho přítomnost, pisu na fc zamilovaný vzkazy. Ale on me nechce. Asi ze me ma strašnou srandu. Líbí se mu úplne jiný typ holek...

 
RE(2x): Jak se zbavit platonické lásky?
Autor: nickname, datum: 14.07.13 23:50

Jsem bruneta s hnědýma očima, sice vysoká a ne příliš tlustá a opálim se příliš snadno aniž bych se spálila, ale on mi (později = v tu chvíli, kdy jsme se stali přátelé, když si přečteš můj příspěvek...což je už taky dávno) brečel na ramínku kvůli blondýně s modrýma očima, menší než jsem já, hubenejší než já a s bílou kůží, která nevím, jak se opaluje...přesně vím, jak se cítíš Sice to předtím nedělám ale s tou poslední větou naprosto soucítím ) ...a s tou předposlední ještě tak 100000000000000000000000000000000x víc ) Vždycky z toho mají srandu, než si uvědomí o jak citlivou a věrnou osobu přicházejí...a dle mého, pokud zkusíš takovou tu taktiku, že si ho najednou přestaneš všímat a chovat se normálně a přirozeně,ještě s bučítkem přileze

Držim palce!

 
RE: Jak se zbavit platonické lásky?
Autor: kittymorbide, datum: 11.06.13 21:26

Ahoj,mam to uplne stejny..chtela jsem se zeptat zda jsi nejak pokrocila ci se platonicke lasky zbavila..diky..

 
RE: Jak se zbavit platonické lásky?
Autor: nickname, datum: 14.07.13 23:44

Nemám ponětí, jak přesně se cítíš, protože já i když jsem x let byla poblázněná jedním klukem, snažila jsem se dál žít svůj život, jen abych mu ukázala, že ho nepotřebuju.

Přesto jsem udělala spoustu kravin. Například skoro 3 roky jsem se bavila (teď už) se svojí nejlepší kamarádkou jen na úkor toho, že to byla jeho mladší sestra, abych k němu měla blíž. A to i přesto, že jsem věděla, že on ví, co k němu cítím a přesto se dál choval jako by nic. A já se snažila chovat stejně a "nepotřebovat ho"... Hloupost, co? To jsem si uvědomila až potom, co jsem JI ošklivě podrazila jen kvůli tomu, že jsem raději poslechla JEHO. Dlouho jsem se s ní potom nemohla usmířit...a to byla ta chvíle, kdy mi spadly brýle a já se po třech rocích, co jsem "žila" svůj život jen proto, abych se pro něj stala dokonalou, uvědomila, že vlastně nežiju pro sebe a dokonce jsem i několikrát odmítla své opravdové přátele, jen abych byla s někým, se kterým stejně nikdy nic mít nebudu (pokud nebudeme oba hodně opilý).

No...bohužel toho nelituji...díky tomu jsem si uvědomila, že se o sebe zvládnu postarat sama. Jistě, potřebuji fyzický kontakt a kvůli tomu si užívám jakýkoli dotek z opačného pohlaví, který se mi naskytne. Při párové akrobacii, letní nebo klubové úlety... zabila jsem kvůli němu totiž 3 roky! A další sáhodlouhou dobu kdy jsem si uvědomovala, jaká je to hloupost a přesvědčovala se chybama, co jsem objevila v tu chvíli, kdy mi spadly brýle.

Již žiju svůj život zcela právoplatně a přestože člověk hledá způsob jak to překonat, já se s tím naučila žít po svém boku. Už ho naštěstí nevídám každý den, ale i tak si myšlenky na něj, když přijdou, neupírám a nechám se jima pohltit...a s každým dalším srdcebolem, kdy se zcela propadnu do svých snů o budoucnosti, jak mě třeba prvně políbí, nebo jak za mnou poběží na letiště (alala, klišé scény), se z nich dokážu oklepat rychleji a další záplava snů přijde později... A později už nepřicházeli vůbec, pokud neudělal něco, co mě překvapilo. A já se vedle něj začala chovat přirozeněji. A cítila jsem, že jsme se k sobě přiblížili i o trochu víc, než za celý ty roky předtím. A stali jsme se přátelé.

Určitě to není nejlepší způsob. Není nejefektivnější, není nejkratší, není nejradostnější a jde proti lidské přirozenosti utíkat, když mají strach a být s člověkem, kterého milujete. Ano, i já jsem se mu hodně dlouho vyhýbala a snažila se zapomenout - ale trochu mi to kazila má nejlepší kamarádka jakožto jeho sestra. Ale konečný výsledek stojí za to. Jak jsem již řekla, stali jsme se přátelé a i přes jeho chyby je to pořad vážně stylovej, skvělej člověk. Prý si to samé teď myslí i o mně, říkala jeho sestra, které jsem se později se vším svěřila. A myslím, že kdybych teď chtěla, zvládla bych s ním i něco začít a z platonické staré lásky udlěat novou a opravdovou. Jenže já už nechci...doufám...

Když mě teď vyzve na parket (patříme do jedné společné skupiny známých), divý se nad mým odmítavým postojem a sám se začal snažit. A to mi dodává to několik let postupně roztroušené sebevědomí. Jenže zřejmě nechápe, že pro mě už to není takové jako dřív. I když po tom tanci o něm druhý den dlouho přemýšlím a dokonce i v tu chvíli mi zrychleně buší srdce, stačí mi krátká předstva, jak by to všechno vypadalo potom a jak by se naše přátelství rozpadlo a jak by se na to dívali naši společní přátelé. A pak zase přijdou představy a já si užívám ten pocit, že teď jsem já ta, která je ve statusu ignor a já mám věci ve svých rukou a co by se mohlo stát, kdybych tu uzdu trochu popustila. Říkejte si, že mám nejspíš sadomasochistické sklony, když bych teď s ním mohla být a nejsem... jenže já vím, že by to nefungovalo. Jestli se snaží teď, je pozdě, mohl mě mít celou tu dobu předtím...a tím má platonická láska zmizela, i když krásné pocity z jeho přítomnosti stále přetrvávají a když se usměje jsem pořád stejně na větvi s přiblblým výrazem na tváři. Možná, že kdybych ho nechala čekat tolik let co on mě...

Díky tomu jsem se naučila vedle lidí, co se mi líbí chovat přirozeně...nebo jsem si to alespoň myslela...Jenže to bych nesměla jet do Itálie...a potkat nějakého jiného JEHO...jenže tentokrát je to Ital, anglicky umí asi tolik co já Italsky, a i přes těch pár prohozených vět a toho, že mi nějaká holka přeložila jeho slova jako: "Možná se do tebe zamiloval.", což si ze mě pravděpodobně dělali srandu, pravděpodobnost, že ho někdy potkám znova je asi tak 0.1%...a přesto mi srdce o žebra bije stejně bolestivě, jako kdysy dávno ty první tři roky, co jsem byla "čerstvě zamilovaná". A já počítám dny, začala jsem se učit Italsky, připouštím si myšlenky na něj stejně jako si je odpírám A snažím se toho pocitu zbavit...

Myslím, že lidi jako ty, co se dokáží na tak dlouhou dobu jako je 7 let zamilovat jednou, zvládnou to i podruhé, nebo zůstanou věrní navždy tomu jedinému panu JEMU...takže držím palce a na tvém místě bych se nepřestávala snažit a přesto ŽILA vlastní život, aby pochopil, že pokud bude moc dlouho váhat, přijde o tebe...uvědom si svoje klady a starej se o ně...uvědom si svoje zápory a pokus se jich zbavit...ale ne proto, aby ses stala paní dokonalou ke svému panu dokonalému, ale aby sis tenhle život pořádně užila!

Ale to říkám já, která do toho spadla 2x...záleží jen na tobě jak moc to vezmeš na vědomí...

Takže držim palce!



Poslední diskuze v láska a sex