Měsíc

Měsíc, jak básník po nebi,
píše své verše po obloze.
Noc co noc je on pobledlý
a smutný bývá tůze.

Veselé, teplé verše nepíše,
neb na nebi byl sám.
Hvězdičky, sestry potiše
rozsvěcí jako král.

Bez trůnu a žezla však,
vždyt korunu nemá ani ubožák,
jen jedinou tu dobrou vlastnost má,
že sladký spánek přivolá.

Vždyť studený a krasný jest,
nehřeje, ale studí fest.
Ten spánek převzacný je dar,
podělí ho všem jako spravedlivý král.


Hodnocení: 5 z 5 (1x)
- pouze pro registrované (přihlášené)