Rozchod

Dívá se přes mlhu ze slzí,
jako slunce, když nahlíží z oblaků,
smutek nad jeho rozchodem nemrzí,
Neví on ani netuší,
že v lůně již vznikl zázrak všech zázraků.

V budoucí bolestí rodících matek,
plna nových neznámých chutí, vůní, pocitů,
sama v sobě ponejprv poznává tělesný zmatek,
s nadějí, že zrozením porazí svou samotu.