Snad ucítíš

Hledím v oči Tvé
a srdce svírá se mi
má duše tiše řve
kéž se to změní

Jak říci těch pár slov
která snad tmou jsou zahalena
když duše Tvá křičí
a má šance skoro promarněná

Co stalo se, už nedá se odestát
a v mukách samoty můj bol se krčí
nechci se s nedůvěrou prát
jak strádám můžeš vidět v mých očích

Malý krůček z cesty vyšlapané
velký otisk způsobil
přesto můj zájem neopadne
aby stal se z něj jen stín

Kaji se a svlékám z kůže tělo své
mé slovo PROMIŇ
na vždy mezi námi zůstane


Hodnocení: 5 z 5 (1x)
- pouze pro registrované (přihlášené)