Smutek

V prázdném bytě sedí sama
nešťastná a v citu prázdná
do tmy hledí otupěle
bez úsměvu, bez zřetele...

odešel jsi nečekaně
zavřels dveře neskrývaně
teď tu sedím, tápu, brečím
před svou vlastní láskou klečím ....

mám pocit že to asi nedám
očima Tě ve tmě hledám
stále nevím co se stalo
jen že srdce mi to rozsekalo...
ani nevíš jak to bolí
nejspíš mě to k zemi skolí
ta bolest je tak hrozně silná
nezvládám už jak mě svírá...

Z mého srdce zbyly střepy
volám, píšu, bez odezvy
radši mi dej snad i pěstí
ale už mě nemuč, Bože, kde jsi?

Volám do tmy lásko vrať se
už mé nohy cítím vratce
proč jsi utek, co se stalo
vždyť už bude skoro ráno
a Ty tu nejsi...