Proklínám naposled

Poslední slova jsi napsal,
nemám chodit ti na oči,
všechno bezdůvodně, dlouho jsi mi lhal,
jednou se proti tobě stejně vše otočí.

Tvá láska jsou slova bez citu vyřčená,
bodají do srdce přímo do středu,
nad pivem nevíš co chceš,
nechápeš co bolest znamená,
jenže já umím odpouštět.

Přes všechno, co jsi kdy udělal
v hlavě tě stále mám.
Poslední slova pálí
v očích a slza prokletá
koulí se po tváři
a já v beznaději usínám.

Tvá ústa uzamčená na milion západů,
vzbuzují zmatek a nejistotu,
touha měla jen pár nápadů,
jen tvůj strach šel na jistotu.