Láska v srdci

Nemůžu spát, nemůžu jíst, nemůžu ani nic číst.
Co se to děje, ptám se sama sebe.
Když láska do života vkročí a hlavu zatočí,
nevnímáš na pravo ani na levo.
Jsi jen ty a on,
jako v oáze zelený strom.
Spojení duší, to lásce sluší,
láká srdce vytáhnout svou touhu.

Amorek trefil se do srdce svým šípem,
a zahýbal životem tvým i mým.
Dny se zbarvily do pestrých barev,
jak křídla ptáků, květů i malířských palet.

Krásu najdeš i v kapce rosy,
když se brouzdáš trávou bosí.
Užíváš si každou noc i den,
ptáš se: „Není to jen sen?“
Jsem odraz tvé duše a ty odraz mé,
osudy se propletly, to už vím.

Lásko, jsi tak pevná, křehká a silná zároveň.
Silná jako voda při povodni,
pevná jako hora uprostřed světa.
Křehká jsi jak myšlenka plující,
plamínek v srdci jiskřící.

Stačí jedno slůvko, stačí tak málo,
aby se srdce v těle rozbouchalo.
Jiskra v oku, úsměv na tváři,
sluncem se svět prozáří.

Lásko, zůstaň věčná,
buď přístavem i domovem mým.
Jsem za každý den vděčná,
když lásku mohu sdílet s kým.