Sladké lži

Chci být ledem, co tě chladí,
vodou, co tě zradí.
Minutu ticha proměnit ve věčnost,
neslyšet ve tvých slovech prolhanou něžnost.

Necítit sladkost na tvých rtech,
nemít na srdci další steh.
Nevidět v očích tvých lásku,
lásku jako hloupé nic,
nikdy jsi neřekl,
že bys chtěl víc.

Toužím být ohněm, jež tě spálí,
nahou slečnou, co ve tvé posteli se válí.
Duší, která se z tebe vytrácí,
tvým mrtvým tělem, co peklem se potácí.

Chci být broukem, co ti nedá spát,
a v hlavě tvé bloudí.
Žebrákem chudým, jež po štěstí loudí,
neumět číst a neznat tvé básně,
nespatřit řádky, co znějí tak krásně.

Nevidím ti do srdce a to mě souží,
polib mě naposled,
chci ochutnat sladkost lží...