- vyznání lásky (156)
- odpusť mi (17)
- sbohem... (59)
- ostatní (87)
- přidat svoji básničku
Básničky - ostatní
Láska, ach ako krásne to slovo znie, no dúfam,že to nie je len blúznenie.
Je to len par písmen, čo však menia svet, stačí pri tom, ak len niekomu pošleš kvet. Láska, nie je len to čo beží v kine, láska je to, čo vonia aj v dyme. Je tak krásna...
Znám vzácné místo ukryté, co žádné oko nevidí, kam vstoupit smí jen přátelé a ostatní jen závidí.
Tam všude rostou květiny a nikdo je tam neničí, louky jsou plné motýlů a sladká vůně jehličí. Tam svítí slunce je modré nebe, a ptáci...
Až svíčka dohoří a zbyde pouze knot, vyprovodím tě ke dveřím a rozloučím se s tebou u tvých bot.
Až svíčka dohoří, až přestaneš hrát z těch starých not, do snění se zas ponořím, samota přijde mi vhod. Až za oknem setmí se a měsíc vyjde...
Jednou potkala jsem anděla, usmál se na mě mile, křídla měl krásná do běla, zamilovala jsem se během chvíle.
Jen ta křídla viděla, má ústa mluvila jen o nich, ráda bych se vznášela, nemůžu žít bez nich. Nebe, to jsem nechtěla, pouze ráda...
Láska je jen trápení, co srdci nedá spát.
Slunce krvavé vychází, já chci jen mé srdce tobě dát. Když k večeru se sklání, slunce zapadá a hvězdy vychází. Já z okna do nich se dívám a cestu k tvému srdci hledám. Když cestu nenacházím, z líce...
Miluji, i když bych neměla, to ta ďábelská křídla anděla, nade mnou drží naději, že snad já jediná.
.. Miluji, i když bych neměla, vždyť všechna naděje zkameněla. Zkameněli ptáci i květiny, jen slzy tečou dál... Na koho mám se spolehnout? Hlas...
Svatý Valentýne, vím že jsi dávno už vzpomínka jen.
Svatý Valentýne prosím, vyplň každé ženě její sen: Dej ji kluka, i když se někomu hezký nemusí zdát. Dej ji kluka, hlavně že ji bude mít víc jak sebe rád. Dej ji chlapa, co slova v činy promění. Dej...
Přání jsou mezi námi od nepaměti, kdy asi vzniklo první?
Nikdo už nezjistí koho vlastně napadlo. Jejich velikost se liší od těch co si přejí a těch kteří tato přání mohou plnit. Ten chce to a jiný zase tohle, nápadů jsou spousty. Všichni se předhání...
Půlnoční pláč rozezněl mou duši, a srdce mé jakoby zasáhli kuší.
A v okně déšť kanul jak slzy, však půlnoc černou vykouzlil brzy. Sám anděl černoty. Uprostřed oblohy jen jedna hvězda zářila, a já hádal komu asi patřila. Neb každý človek jednu...
Co je nejcennější, zlato snad?
Co je nejkrásnější, že by slunce? Nejcennější je, když má někdo rád, nejkrásnější štastné srdce. Co je největší, snad mrakodrapy? Co je nejmutnější, když celé tělo bolí? Největší je zlost, když zatne drápy, nejsmutnější,...