- vyznání lásky (156)
- odpusť mi (17)
- sbohem... (59)
- ostatní (87)
- přidat svoji básničku
Básničky - ostatní
Dívám se na ulici, je noc a jde pár, to jsou ti, co se za dne trapili.
Žena a muž žili svůj den a teď si navzájem dávají to nejkrásnější, co mají. Ona mu dává polibek, on jí svoje city, dívám se kolem, přecházejí, jdou dál od lamp, do sebe skrytí. Ceňme...
Napiš na co myslíš Stačí tužka, starý sešit složit slůvka a není co řešit.
Zavři oči, předpaž ruce slyšíš tlouci svoje srdce? Na co mysliš? Napis o tom. První verš,druhý potom. Piš o lásce i o závisti, lidském štěstí,o bolesti. Zapoj city,...
Zkus rozbít touhou kámen,.
zkus zdolat útes skal, zabloudit v lese známém, dát šťastný život, co jsi vzal.. Zkus se smát, když srdce tě bolí. zkus líbat, když nevíš jak, zkus se ptát, zač život stojí, když může jej smrt brát.. Zkus chytit...
Pokaždé když tě vidím, tak nevím co mám říct, napadne mě jen jediné, že jsi krásnější než dřív.
Tvář tvoje sametová osveží mě jak kapka rosi, prosím tě tiše zas a znova, pojď proběhnout se trávou bosi. Jen pár dní bez tebe a můj smutek sahá do...
Starý zámek ztrácí cenu, upadá v zapomnění, byl dlouho jen Tvůj, ztrácí se a Tvůj už dávno není.
Odepsal jsi ho ze seznamu, vyškrtnul jsi ho ze života, nechal jsi ho napospas neznámu, určila to Tvá zvláštní porota. Statečný rytíř bojoval...
Vstávám a je to nejčernější ráno ze všech ran.
Teď už vím, že ať půjdu kamkoli, že Tě nepotkám. Je mi zvláštně, směju se, brečím, je mi na dračku. Odjel si a mě chybí to tvé něžné miláčku. Odjel si a zeptal se: počkáš tu na mě? Já snažila se říci:...
Černá obloha hvězdičkami posetá, v tichu hlubokém duše bloudící, do smutku závojem zahalená nevěsta, a svědomí marně se kající.
Pohleď na to nebe zářící, a odvrať svůj zrak od temnoty, toliko hvězd tvou tvář hladící, když jedna zhasne hned druhá...
Každý se ptá, co Tě trápí, když se mračíš.
Každý se ptá, proč smutnou tvář v dlaních ukrýváš. Hloupé je vzpomínat, když můžeš znovu začít, hloupost je sedět sám v koutě a jen se litovat. Každý ví, že za chyby se platí, přesto i kdybys stokrát...
Dva blázni tady žili, byli zblázněný láskou.
A tak se stalo, že se zaslíbili a tu lásku nazývali kráskou, že jim dovolila, aby se milovali. A ti dva blázni plánovali. Plánovali svůj svět radosti, jen snad jen že to blázni byli a neměli...
Pátek večer - hrůza, mě navštívila můza.
Dnes nechce se mi spát, já chci Ti verše psát. Já chci Tě více míti rád, než známý, bratr, kamarád. Jsi žena mého života, co mi hlavu zamotá. Já chtěl bych s Tebou býti a celý život žíti. Jsi krásná...