Básničky - vyznání lásky

Som anjel i hriešnica, som oheň i mráz, tým plameňom vášne Ťa spalim sto raz.

Vieme,čo nesmieme a predsa to dráždi, poďme sa pri hviezdach milovať v daždi. Si svätec i Lucifer,si obeť i vrah, Ty zvádzaš ma k hriechu,no ja nemam strach, zahodim...

Jsi jako slunce, co teplem hřeje a svými paprsky hladíš mou tvář.

Jsi jako vítr, co bloumá světem a svým dechem mě objímáš. Jsi jako voda bez ní nelze žít, líbáš mě pokaždé, když piju tě z dlaně. Jsi jako oheň, co má silný žár a díky...

Teď jak ve snu se cítím, když dobrou noc ti chci přát.

Procházím tak kouzelně pohádkovou nocí, že se mi nechce ještě jít spát. Jak v lese, cvrliká cvrček na terase, Měsíc jakoby opilý - slunečním paprskem, který mu ohnivou zář propůjčil a připoutal...

Jsi krásné ráno plné slunce, jsi rozžhatá svíčka, která voní sladce.

Jsi krásný sen, co se mi zdává, jsi kvítek, co ve větru mi mává. Jsi moje zlaté sluníčko, jsi šíp, co probodl mi srdíčko. Jsi zima plná sněhu, jsi ten, co ve mě probouzí...

Ty a tvé vlasy zvoucí k pohlazení, ty a tvé oči, nad které není, ty a tvá ústa plná smíchu, ty a mé tělo toužící po dotyku.

Ty a má hlava co z tebe se točí, ty a otázka v mých hnědých očích, ty a vystrašené srdce mé, že moje dlaň nikdy...

I hvězdy na nebi, i měsíc třpytivý, vidí jak lásko má, jsi pro mě jediný.

Jediná cestička, po které toužím jít. Jediná studánka, ze které můžu pít. Schovat se u tebe, schoulit se v náručí, cítím se maličká, ale i v bezpečí. Tak zůstat...

Nevím, jak Ti to říci mám, vždy, když na Tebe vzpomínám, Něco mě u srdce krásně hřeje, a ptám se, láska kde je?

Kam zmizela, ach tak náhle, nevidím ji, snad je támhle? Nebo tady, no kdo to ví, jsem jen blázen bláhoví. Čekám tu na svou tajnou...

Způsobil si, že slzy v očích se mi lesknou, že krása okamžiku mnou prostoupila, děláš každou minutu hezkou, Tvá láska mne naplnila.

Jsi jako duha, když déšť se sluncem se mísí, jsi polibek, co spící princeznu vzkřísí, jsi slza, kterou teď v oku...

Jsi má něžná jistota, pro kterou ráno vstávám, jsi má hříšná myšlenka, se kterou si v duchu hrávám.

Jsi jako hudba, kterou si v duchu broukám, vidím Tě ve všem, na co s radostí se koukám. Už jsi pro mě droga, každý den Tě musím mít, potřebuji...

Umíš mě pohladit, umíš se se mnou smát, umíš mě opravdu úpřimně milovat.

Jen Ty víš jaká jsem, to co mě tíží, i přez to tu se mnou jsi, ať mi nikdo neublíží. Jsi moje světýlko, jsi moje naděje, jsi moje sluníčko, co mě vždy zahřeje. Vážím...