Chtěla bych vrátit čas

Drahý můj,

byli jsme spolu a všechno se zdálo skvělé. Byla to opravdu krásně začínající láska, i když jsem byli hodně mladí. Při prvním polibku jsem cítila v sobě rostoucí vášeň. Jsem moc ráda, že jsem Tě směla v životě potkat a vždy za to budu moc vděčná. Popravdě si myslím, že Tě budu vždy milovat.

Teď mluvím jen já s Tebou a Ty mlčíš. Cítím se jako bych Ti byla na obtíž a na okraji Tvého života. Jestli ke mě už nic necítíš, proč mi neřekneš pravdu? Tohle mi přináší víc bolestí, protože v skrytu duše se snažím hledat chyby v sobě a sama pro sebe si Tvé chování omlouvám. Stejně se ale bojím, že mi řekneš "budeme dál přáteli, ale chodit spolu už nebudeme". Je to jako bys vzal nůž a bodl mě přímo do srdce. Bojím se až Tě potom znovu potkám ve škole na chodbě.

Dala bych cokoliv na světě, abych mohla vrátit čas. Jak jsme se spolu dřív dívali z dálky na město v šeru a vše si plánovali, vzpomínáš?

Odcházím pryč s Tvého života a i když jsi mi ublížil, budeš mít v mém srdci vždy koutek jen pro Tebe.
Sbohem...