Dopisy - vyznání lásky

Následující řádky budeš číst mnohem později, než je píšu právě teď.

Možná v jiný den, v jinou chvíli, kdy už si ani neuvědomíš, jak moc pro mě znamenáš. Nejraději bych ti tento dopis posílal každý den, abys věděla, jak se mé srdce rozbuší pokaždé,...

Milá, píšu ti tento dopis jako vyznání, protože už nemohu přestat na tebe myslet.

Jsi pro mě vším od té chvíle, co jsem tě poprvé spatřil. Hned jsem věděl, že ty jsi ta pravá. Změnila jsi mi život a kvůli tobě dokážu dělat změny – a také se kvůli...

Lásko, přemýšlím, jaká slova by dokázala vyjádřit tolik lásky, kterou ve mně probouzíš, kdykoliv se na mě podíváš.

Kdysi jsi byl cizím člověkem, ale dnes miluji každý tvůj pohled, každý tvůj úsměv i dotek. Ráno se probouzím s myšlenkou na tebe...

Nevím, jak jinak ti to napsat, tak jsem si řekla, že ti to napíšu jako slohovku.

Možná je to zvláštní, ale takhle umím svoje myšlenky vyjádřit nejlépe. Když na tebe myslím, všechno kolem mě se na chvíli zastaví. Svět je tišší a moje hlava je plná...

Sním o tobě.

O samotě a ve tmě. Mé myšlenky patří jen tobě. Jsi mou radostí i mým prokletím. Snažím se soustředit na práci, ale před očima mám jen tvou tvář, tvé oči a tvůj pohled, který tolik hřeje moje srdce. Zdá se to neuvěřitelné. Nikdy...

Nejsem žádná rozená spisovatelka a tohle ti stejně v životě nepošlu, ani neřeknu a nakonec se tomu třeba za pár let budu smát.

.. Každej člověk a to nezáleží na pohlaví by měl kamarádit jak s klukama tak s holkama. Já samozřejmě s klukama kamarádím,...

Nikdy jsem si nemyslel, že potkám tak skvělou holku jako jsi ty.

Pro mě jsi vážně celý svět. Jsi pro mě jako delfín, který mi pomůže na břeh, když se topím. Jsi pro mě jídlo, voda, kamarádi, rodina a hlavně ta nejkrásnější slečna na celým světě....

Poznali jsme se tak jednoduchým způsobem, až je to k neuvěření.

Vše se tak rychle sehrálo. Přišlo mi, jako bych mrkl a najednou se mi změnil celý život. Po všem tom trápení, které mě každým dnem pronásledovalo, se stal zázrak. Není den, není hodina,...

Když sám brouzdám ulicemi, krajinou i životem.

Sem tam bez cíle, kopnu na zemi do kamene a dívám se jakou rychlostí letí. Letí stejně tak rychle jako můj čas i život na Zemi.Občas odvrátím pohled svůj k nebesům, zadívám se na oblaka, která plynou...

Poznala jsem člověka a v mžiku jsem se do něj zamilovala.

A od té doby, co jsem ho potkala jsem na něj nemohla přestat myslet. Začali jsme se poznávat a já se zamilovávala víc a víc a přitom mě to tak bolelo. Pokaždé co jsem ho viděla jsem mu chtěla...