Nemáš ponětí, jak moc se trápím

Poznala jsem člověka a v mžiku jsem se do něj zamilovala. A od té doby, co jsem ho potkala jsem na něj nemohla přestat myslet. Začali jsme se poznávat a já se zamilovávala víc a víc a přitom mě to tak bolelo. Pokaždé co jsem ho viděla jsem mu chtěla skočit do náruče, chtěla jsem ho políbit a říct mu, jak moc pro mě znamená. Ale strach byl větší. Koukal mi hluboko do očí, jako by chtěl se podívat hluboko do mé duše. Pokaždé, co se na mě podíval, svými krásnýma modrýma očima se mi podlamovala kolena.

Každý den jsem se ptala sama sebe jestli to má naději, naději bojovat. A já si řekla, že ano, protože sem si myslela, že když o něj budu bojovat bude vědět jak moc o něj stojím! Ale mýlila jsem se nestál o to. A já se pořád s tím nechci smířit.

To co k němu cítím jsem nikdy nepoznala. Ale připadá mi, že milovat jeho je hřích. Neustále mi tečou slzy po tvářích. Mám představivost jaké by to asi bylo, kdybychom byli spolu. Chtěla jsem být jeho snem, jeho touhou, jeho láskou. Chtěla bych cítit jeho rty na mým. Ležet mu na hrudi a poslouchat tlukot jeho srdce. V mém srdci se zrodila nová láska, která mě pohlcuje. Vzpomínám na noci strávené s ním. Byly to chvíle, kdy jsem ho mohla políbit, pohladit po tváři, pevně mě obejmout. V takových chvílích jsem nejšťastnější a přeji si, aby se zastavil čas. Mám ho ve svých snech, představách, ale teď je to jediné co můžu mít. Jeho hlas mě pohladil po duši, jeho polibek po srdci. Nedokážu bojovat proti lásce, kterou k němu cítím. Je tak silná. Chtěla bych to zastavit. Moje hlava to všechno chápe, ale srdce bohužel ne.

Zavři oči, podej mi ruku,
zlato, cítíš jak mi tluče srdce?
- Rozumíš tomu?
Cítíš to samé?
Je to jenom sen?
- je ten žár věčný plamen?

Věřím, že by měl.
- zlato, dívám se na Tebe jak spíš,
patříme k sobě?
cítíš to samé?
Je to jen sen?
- je to ten věčný plamen?

Vyslov mé jméno.
Slunce prozáří kapky deště.
Celý život jsem byla tak sama
-P řišel jsi ty, a utišil mou bolest...

Chtěla bych s tebou trávit každý den, tak pojď a za ruku mě prosím vem, protože jsi můj velký sen. Uplývají dny bez tebe, a ty ani nevíš, jak moc bych tě chtěla mít u sebe.Hned jak sem tě uviděla na první pohled jsem se hluboce zamilovala. Promiň, nemohu tomu zabránit. Pláču po nocích, přes den a ty ani nevíš, jak moc se trápím, nemáš ponětí. Nevíš, že si pro mě tak krásný, jak když ráno vychází slunce, jak raní rosa, když padá hvězda. Jsi pro mě tak důležitý "lásko", že si to ani nedokážeš představit. Pokud ve skutečnosti opravdu nic mezi námi neexistuje, tak to nic z toho nebylo skutečné. Ale tomu já nevěřím. Něco se mezi námi děje, já to vím, cítím to!

S tebou jsem poznala uvnitř sebe něco jiného, co jsem vážně nikdy necítíla. Neumim popsat štětí, jaké štěstí prožívám, když se na tebe podívám.