- vyznání lásky (144)
- odpusť mi (16)
- sbohem... (58)
- ostatní (85)
- přidat svoji básničku
Básničky
Čas prvních lásek, ten čas poznání vzpomínky v sobě nosíš a znáš jen trápení slaná chuť slziček, ta hořkost a zůstalo jen smutnění ty slova stále slyšíš, jen ty slova loučení.
Ten čas, kdy první své verše z lásky jsi psal ve svých snech jsi jí...
Neplakej, nedívej se na mě tak.
Víš přece že slzy nic nenapraví. Nevzlykej, netvař se smutně tak. Víš sama že slzy nic nenapraví. Poslouchej, podívej se na mě. Slzy nic nenapraví. Mám tě rád, zbožňuji tě. Ale víš sama že slzy nic nenapraví. Slyšíš...
Jsem ráda, že jsem tě potkala, jsem ráda, že jsem tě poznala, jsem ráda, že tě mám, jsem ráda za to, jak moc dlouho tě znám.
Bez tebe, je můj život ztracený, bez tebe, je na všechno na ruby obrácený. bez tebe to prostě nejde, bez tebe,...
Je něco nad to nežli mít rád toho, kdo nikdy nebude Tvůj?
Vlásky mu pohlaď jen v představách, na zemi pevně nohama stůj! Tisíckrát chtěla bys ručenku vzít, obejmout človíčka milého, poslouchat jen jeho srdíčko bít, chviličku být...
Tam za sbírkou plnou básní a ještě o kus dál žije prokletý básník, co verše své jen psal za sílu svých svalů duši citlivou schoval byla křehká jako sklo pečlivě ji hlídal.
Zasněný spíš jako blázen lidem připadal hlavu v oblacích nic kolem sebe...
Venku prší, jako v případě duše, která pláče.
Nemohu najít cestu ven z bludiště. Proč se ptát na tisíc pochybností, proč tisíc otázek, které nejsou důležité. Je to šrám na srdci, převládá-li smutek a není pomoci. Nesmí se to stát, takto...
Dívám se pouze, na hvězdy na obloze, propadám své touze být blíž té obloze.
Měsíční svit šeptá "neboj", tvůj sen je pouhá iluze. Vše je jako ve stavu beztíže. Co bylo kdysi záhadou je mi jasné dnes. Je jen jedna věc žít každou vteřinu. Pocity...
Dlouhá cesta, je také cílem, s tebou je na konci jsi moje poslední zastávka .
Jen ty a já a všechno ostatní je zcela kolem mě. Můj čas má tvou tvář svést může i úsměv, drž mě pevně, protože pocity jsou čas. Tato noc nezná lži,...
Na světě je vyjímek pár, co básničky umí psát, s radostí a od srdíčka, komu chtějí můžou dát.
Napíší si do větiček co je zrovna napadne, to co jejich inspiraci, v onu chvíli přepadne. Tahle báseň je pro slečnu, se kterou si povídám,...
Jak jsi krásná, když se tvoje tvář směje září jako slunce a na duši z toho hřeje to teplo sálá a ostych jako led taje srdce pookřálo a ódy na lásku pěje.
Po nitkách té záře jako ve snu za noci kráčím jdu v jeho stopách, jak hřeje, o tvé kráse...