- vyznání lásky (156)
- odpusť mi (17)
- sbohem... (59)
- ostatní (87)
- přidat svoji básničku
Básničky
Dýchám jen když Tvá hruď se zvedá k nebesům oči padají v dlaních, co bezpečí klidně usedá mé myšlenky se zmítají Teď zem je v různých tvarech přesto nohy pevné jistotou nejsme v nejchlípnějších mravech to láska je, hříšná prostotou Mé jiskry v očích?
...
Je těžké být s Tebou a ještě těžší být bez Tebe.
je těžké Tě nenávidět a ještě těžší Tě milovat. Jsi moje láska, moje vášeň i můj hřích. jsi moje srdíčko, bez kterého nelze žít. Jsi moje Sluníčko, co mě hřeje, jsi můj medvídek, který se tak krásně...
Ztrácím se.
.. nevím, jak popsat cit, který mě požírá den co den. Je to snad láska, co mi nedá večer spát? Je to snad láska, která mi dává sílu letět dál? Hořím... neznám už citlivost svýho těla. I kdybych byla probodena tisíce špendlíky, tak...
Svému milujícímu sluníčku poslal bych malou básničku, o tom jak se v srdci stýská, když je v duši pusto a ona neví že ona je ta blízká.
Svému sluníčku utrhl bych malou kytičku, obyčejnou co na louce stojí, nikdo si ji nevšimne jak krásně voní. Svému...
Mám rád, když rty Tvoje se něžně dotknou těch mých, je krásné, když lásku svou soustředíš v nich.
Tvé rty jsou sladké jak sklenice medu, já šťastný jsem, když za ruku Tě vedu. Miluji, když rty Tvoje si s mými hrají, jak líbat umíš... až dech...
Na křídla pegasů Ti sluníčko vločku položím, červenou mašlí jí přeložím, povolám anděle co na šalmaje hrají, vánoční koledu ať Ti večer zazpívají, škoda že nemohu dnes držet Tě za ruku, ale v myšlenkách jsem u Tebe v duši i po boku, Betlémská hvězda?
...
Neboj, nepláču, to jen sněhová vločka mi roztála pod okem.
Neboj, nehořím horečkou, to jen tvá ruka je tak chladná. Neboj, mám tě rád, jiné nikdy nestál bych pod oknem. Neboj, udělala jsi vše, jen někdy je veškerá snaha marná. Neboj, nemračím se,...
Sedíc sama ve své kleci, pohled do prázdna upírám, samotu ani touhu již cítit nechci, podívaná je u konce - umírám.
Ta touha mi spálila duši i tělo, naději přikryla pláštěm naivity, tolikrát se mi strachy křičet chtělo, a všichni věděli...
Psát začínám to snad ještě smím.
Odpověď nečekám už ti nepatřím. Možná, že jsi spokojen když víš jak celý den na tebe myslím. Vím kdo to zavinil že už mě nemáš rád - doufám žes pochopil Nechci ti v cestě stát, tak tedy zůstaň sní, můj dopis poslední...
Proč mám ráda snění, když spánek krade čas?
Vždyť ve snech pravda není, to ví každý z nás. Proč se slunce večer vždy k obzoru sklání? Proč není, kdo by brečel jen pro sněhu tání? Proč kvůli lásce já se trápím a Ty mi nejdeš vstříct? Proč...