Bloudím

Bloudím v tomto zvláštním světě,
kdo ví na jaké planetě,
bloudím a bloudím tou tajemnou krajinou,
hledám, stále hledám tu duši ztracenou,

bloudím v tom ponurém šedém kraji,
kde bludičky s úsměvem si hrají,
bloudím a doufám, jdu stále dál,
mnohdy však v močálu zapadám,

bloudím a věřím, s vypětím všech sil,
navzdory osudu opět se vyprostím,
bloudím dál, stále ji hledám,
mnohdy v zoufalství klesám až k slzám,

bloudím a nepřestanu, mou vinou je ztracena,
byla, je a vždy bude ta jediná,
bloudím a hledám, proč v tomto světě být,
důvod, proč vlastně ještě žít,

bloudím stále... a najednou!
v dáli spatřím dušičku osamocenou,
bloudím a běžím, stále blíž a blíž,
snad už jen kousek zbývá již,

bloudím, končím v jejím náručí,
dlouhé to hledání, jsem unaven....zavírám oči,
znovu je otvírám, však pro tvou krásu jen,
jsem najednou sám... byl to sen...