Jen pro ni žil

On jen pro ni žil, měl zář v očích,
kterým roztál i ten největší chlad,
jeho smích, byl slyšet na stotisíc mil.
Když on se smál, smál se celý jeho svět,
jiskru v těle měl, uměl naplno žít, věděl pro co má žít.

Teď sem ho viděla, vše je jinak.
V očích už zář není, snad jen bolest, zklamání a utrpení...
Jeho ústa už smích neznají
snad jediné co ví, je jak jeho slzy chutnají!
teď naplno neumí žít... opustila ho ta pro kterou žil.