Na rozloučenou

Vysoko nad mořem,
ve starém hradu,
žila si princezna,
šťastná a v klidu.

Přiletěl motýl,
modrý jak nebe,
rozvířil prach,
co kolem ní ležel.

Zdržel se chvíli,
hned zase letěl,
nechal jí vzpomnky
v podobě perel.

A ty teď padají
dolů, do trávy,
mísí se s pískem,
spláchla je vlna.

A prach si zas sedá.