- vyznání lásky (156)
- odpusť mi (17)
- sbohem... (59)
- ostatní (87)
- přidat svoji básničku
Básničky
Miluji Tě lásko, teď vím to víc, než kdy jindy, když spaluje mě pocit bezmoci, lži a viny.
Nikdy víc Tě ztratit nechci, milovat a věřit ve štěstí. Láska dokáže nás zradit, ale s Tebou duše, život, svět nebolí. S Tebou poznávám tu lásku, co...
Stojím sama uprostřed ulice, nikdo se z okna nedívá, slyším tu dýchat své vlastní plíce, už se stmívá.
Začíná pršet a já tu pořád stojím, přestávám přemýšlet, snad něčeho se bojím. Uklidňují mě děšťové kapky, které mi po tváří stékají, s...
Starý zámek ztrácí cenu, upadá v zapomnění, byl dlouho jen Tvůj, ztrácí se a Tvůj už dávno není.
Odepsal jsi ho ze seznamu, vyškrtnul jsi ho ze života, nechal jsi ho napospas neznámu, určila to Tvá zvláštní porota. Statečný rytíř bojoval...
Vstávám a je to nejčernější ráno ze všech ran.
Teď už vím, že ať půjdu kamkoli, že Tě nepotkám. Je mi zvláštně, směju se, brečím, je mi na dračku. Odjel si a mě chybí to tvé něžné miláčku. Odjel si a zeptal se: počkáš tu na mě? Já snažila se říci:...
Láska je Slunce, co pálí i bolí.
Láska je květina, co krásně voní. Láska je pohoda, láska je smutek. Láska je motýl i dobrý skutek. Bez lásky žít se nedá. Bez lásky i modř nebe je bledá. Bez lásky žít už nikdy nebudu. Bez lásky nemůžeš říci...
Černá obloha hvězdičkami posetá, v tichu hlubokém duše bloudící, do smutku závojem zahalená nevěsta, a svědomí marně se kající.
Pohleď na to nebe zářící, a odvrať svůj zrak od temnoty, toliko hvězd tvou tvář hladící, když jedna zhasne hned druhá...
Poslední slova jsi napsal, nemám chodit ti na oči, všechno bezdůvodně, dlouho jsi mi lhal, jednou se proti tobě stejně vše otočí.
Tvá láska jsou slova bez citu vyřčená, bodají do srdce přímo do středu, nad pivem nevíš co chceš, nechápeš co bolest...
Chtěl bych odpoutat ten člun, co by mě zavezl do Tvých lásky vln.
Tak jako vítr hladí koruny sekvojových dřev, jasně slyším plný lásky Tvého srdce zpěv. Chtěl bych to štěstí Tvých něžných dlaní, co mi dávají když mě tak hebounce hladí, koukat...
Každý se ptá, co Tě trápí, když se mračíš.
Každý se ptá, proč smutnou tvář v dlaních ukrýváš. Hloupé je vzpomínat, když můžeš znovu začít, hloupost je sedět sám v koutě a jen se litovat. Každý ví, že za chyby se platí, přesto i kdybys stokrát...
Tys odešel a s Tebou odešlo i mé štěstí.
Tys odešel a nechal mě stát na rozcestí. Teď neprší a já mám přesto oči plné deště. Proč stojím tu a ohlížím se ještě? My dva si přeci nebudeme lhát, já dávno vím, že jinou máš už rád. Prší a celý svět...