Proč odpouštět

Už na základní škole si každý z nás snažil najít přítele, takového přítele na kterého se bude moci spolehnout po celý svůj život. Mě se to povedlo. Našla jsem si kamarádku a byly jsem šťastné. Vše jsme dělaly spolu, byly jsme si jisté, že patříme k sobě.

O dva roky později vstoupila do našeho přátelství osoba, na kterou asi nikdy nezapomeneme. Osoba, která nám záviděla naše přátelství a naši důvěru v druhého. Snažila se nás od sebe rozdělit a povedlo je jí to.

Moje kamarádka byla její kamarádka, byly šťastné. Po čase si ale uvědomila, že ji přece jen něco chybí a začala přemýšlet co. Přišla na to, že ji chyběla důvěra a uvědomila si, že tahle kamarádka není ta pravá. Na tu se nemůže spolehnut a nedokáže jí říct, že ji má ráda.

Jednoduše si řekla, že přijde zpět za mnou. Nedošla ji však jedna věc. Ublížila mi natolik, že se to jen těžko odpouští.

Vždy si rozmyslete zda máte odpustit nebo máte raději trpět samotou a osamělostí bez přátel. Mnoho lidí dělá chybu v tom, že neodpustí, ale co tím vlastně získají? Zase jen tu samotu a opuštěnost.

Odpusťte i když to bolí. Za zkoušku to stojí. Já jsem odpustila a teď je to jako dříve, ale s jedním rozdílem. Ona odpouštět neumí a když už se něco stane, tak ona jen těžko odpouští a neuvědomuje si to, co sem jí odpustila já.

Proto odpouštějte... začne něco nového a když se vám to nebude zamlouvat nebo se to bude opakovat, stačí říct zmýlil sem se v tobě.