Budeš mě milovat i zítra?

Pamatuji si to, jako by to bylo dnes, den kdy jsme spolu odjížděli do Chorvatska. Já byla odmítavá, protože jsem si myslela, že by náš vztah už neměl smysl a ty ses tak strašně snažil mě získat, až jsem ti podlehla. Třebas náš první polibek, chtěl si mi popřát dobrou noc, já ti ležela v náručí a najednou si mne políbil… bylo to tak vzrušující. Nebo naše hádka na pláži, kdy jsme si mysleli, že se naše cesty rozejdou, každý půjdeme svou cestou, ale nestalo se tak, udobřili jsme se a strávili krásný večer při pohledu na celé Chorvatsko - hvězdy, moře a v dáli světélka. Prostě jak z nějakého románu:) Celé Chorvatsko bylo pro mne nejkrásnějším zážitkem a to jen díky tobě lásko.

Stojíš po mém boku již pres dva roky a já tě miluji každým dnem čím dál tím víc. Ani neumím popsat, jak moc pro mne znamenáš. Miluji tvé krásně zelené oči, tvé plné rty, tvou hřívu - když tě drbkám, tak vrníš, jako kotě. Miluji tvůj úsměv, miluji tvé paže, které mě obejmou, když se cítím bezmocně a smutně. Miluji tvou temperamentní povahu, tvůj humor… ale především miluji tvé „mouchy“ … jsem ráda, že se sem tam trochu „ poštěkáme" alespoň stále vím, že si sami sebe všímáme. Vnímáme se navzájem, vnímáme své touhy, potřeby a přáni.

Jsem strašně ráda za každý den s tebou, že si máme pořád o čem povídat. Jsem ráda za to, že se náš život pořád nějak vyvíjí a, že nežijeme stereotypem, ale pořád je ve vztahu co objevovat. Tak ti za to vše moc moc moc děkuji, za to že jsi a za to, že to tehdy v tom Chorvatsku neskončilo, ale my žijeme dál život a žijeme ho společně.
Miluji tě! Budeš mě milovat i zítra?