Prosba, která zůstala

Vlastně ani nevím, jak začít. Když se na to podívám zpětně, skoro jsme se neznali. Pokaždé, když jsem tě potkala, ses mi líbil, ještě když jsi byl skoro kluk. Nikdy by mě nenapadlo, že spolu jednou budeme. Ani nevím, jak jsme se začali tolik bavit, ale najednou jsme spolu trávili každý den. Každý den bez tebe mi připadal jako celý týden. Prožili jsme krásné léto, společné výlety a chvíle, na které se nedá zapomenout.

Pamatuji si, kdy jsem poprvé pocítila žárlivost. Spali jsme vedle sebe a měla jsem tě strašně moc ráda. Když jsem tě objímala, nechtěla jsem si připustit, že k tobě cítím něco víc. Byli jsme dlouho jen kamarádi a já se bála, že si to pokazím. Bála jsem se, že jsem se zamilovala do svého nejlepšího kamaráda. Nakonec jsem zjistila, že i ty ke mně něco cítíš, a přesto jsem mlčela.

Nikdy jsem ti nedala pusu sama od sebe. Vždycky jsi byl ten, kdo udělal první krok, tak opatrně, skoro kamarádsky. Já se styděla. Po dlouhé době jsme spolu vyrazili pryč a pořád jsme tvrdili, že jsme jen kamarádi, i když se nás na to každý ptal. Strávili jsme spolu několik dní na jednom místě a postupně se všechno začalo měnit.

Jednu noc jsem spala sama, další už ne. Spal jsi vedle mě a zůstal jsi tam několik dní. Poprvé v životě jsem se probouzela vedle někoho, kdo mi byl tak blízký. Bylo mi s tebou krásně. Jsou věci, které se ani nedají popsat slovy, hlavně když tajíš city k člověku, kterého miluješ.

Nikdy nezapomenu na jedno ráno. Ještě jsi spal a já se na tebe nemohla vynadívat. Když ses probudil, povídali jsme si, ani už nevím o čem. Pak jsi mi dal pusu a všechno se změnilo. Ten den se mi zapsal do srdce. Divila jsem se stejně jako ty a chvílemi jsem se cítila trapně, ale postupně jsem se do tebe zamilovala úplně celá.

Nelituji toho. Jsem ráda za všechny krásné chvíle, i když byly i těžké momenty. Některé šly zvládnout, jiné ne. Právě proto jsem se na začátku tolik bála. A teď? Teď se neznáme. Nejhorší je projít kolem sebe, být na stejném místě a dělat, že neexistujeme.

Když si vzpomenu na to, co jsme spolu prožili, na blízkost, smích a společné noci, je mi fyzicky špatně. Pořád pro mě něco znamenáš a vždycky budeš. I když se nevídáme, mám tě pořád ráda. Ty už o mě nestojíš a o to víc to bolí, když tě vidím.

Nechci, abys si o mně myslel něco špatného. Přála bych si, abys mě měl rád aspoň tak jako dřív. Já tě budu mít ráda vždycky, ať se stane cokoliv. Pořád na tebe myslím, hlavně když jsem sama. Dívám se na vzpomínky a někdy pláču, i když si říkám, že to možná nemá smysl.

Přesto bych si přála jediné. Aby ses na mě dokázal podívat, pozdravit mě a odpustit mi.