Co jsi se mnou udělal

Ani nevíš, co jsi se mnou udělal.
Cítím se hrozně, je mi divně. Život mi utíká mezi prsty a nedokážu ho změnit. Slunce, když lehce hladí tvou tvář, kouká se jak sladce usínáš, nevidí jen tebe, tvé srdce, tvůj žal, vidí jak se trápíš sám.

Kapka po kapce se řítí po tváři jak hrách, ani nevidíš pro tu hustotu, kam se žene a ničí nás. Jen tiše přihlížíš, co stát se má. Nedokážeš to změnit. Pro ten pocit, který cítíš a který tě láme v kolenách. Ležíš v trávě a měsíc kouká na tebe jak kdyby se ti chtěl právě smát. Měl bys zvednout hlavu, zasmát se a říct, že se nedáš a že budeš vždycky milovat.

Jen tu, co tě dokáže rozesmát a i rozplakat, ta stojí za to napořád. Jen tu a jinou nechci, křičíš do širých lán. Vrať se mi a v myšlenkách prosíš, chci tě jen jednou aspoň jednou spatřit. Prosím! Srdce křičí, buší! Miluju tě prostě a nevím jak dál! Tak to jsem já!