Rozchod bez nenávisti

Přemýšlím, co bych měla napsat na začátek tohoto dopisu. V hlavě toho mám spoustu, ale zároveň nic. Nevím, čím to je. Možná tím, že moc přemýšlím. Přemýšlím o jedné věci a jednom člověku - o tobě. Stále a nepřetržitě si promítám všechno, co jsme spolu zažili. Zdá se mi to jako chvíle. Všechno je těžké, všechno bolí. I ta sebemenší vzpomínka na tebe. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co bych mohla bez tebe dělat. Jak špatně se budu cítit. Jak láska bolí a bodá. Nikdy jsem si to neuvědomovala a to z jediného důvodu. Měla jsem tebe. Byla jsem plná štěstí a připadala jsem si moc šťastná. Jen jediný okamžik během chviličky nám změnil celý život.

Když si byl se mnou, mnohokrát jsem přemýšlela, jestli tě miluju. Nebudu lhát, někdy jsem si tím opravdu nebyla jistá. Myslím, že víš, v jakých chvílích to bylo. Jednou v noci když jsi spal, dívala jsem se na tebe a najednou jsem si uvědomila, že ty jsi to, co jsem si v životě nejvíc přála, že jsi to ty, na koho jsem čekala a že jsi to ty, s kým chci být do konce svého života. Uvědomila jsem si, že právě tebe miluji.

Tak jako mlha nad ránem rychle mizí, i ty jsi se vytratil z mého života. Rozhodla jsem za nás za oba a nezeptala jsem se tě, jak se asi budeš cítit. Milovala jsem Tě jako nikoho na tomto světě, a já vím, že tvá láska ke mně byla také opravdová. Celý ten rok a čtvrt jsem věřila každému tvému slovu o naší lásce a bojovala jsem za Tebe a ta to, jaký jsi a jakého Tě Miluju. Den co den jsem se probouzela s nadějí, že jsem zase o krůček dál svému snu, snu ve kterém jsme jen ty a já. Tolik krásného jsme spolu vybudovali. Tolik snů co jsme oba měli a pro které jsme byly odhodlaní bojovat, tolik lásky v nás dřímalo.

A tak bych ti chtěla poděkovat, poděkovat za lásku, kterou jsi mi dal.Tolik si se mě snažil změnit a změnil jsi mě, a já tebe. Naučil jsi mě bojovat a jít si za svým snem, nebo snad představou o svém životě.Jen doufám, že i já jsem naučila něco tebe... snad jen milovat.

Nikdy nezapomenu na tvůj pohled ten den, kdy jsme se viděli naposledy, díval si se smutně jak odjíždím a já si pamatuju, jak mě to strašně bolelo a bolí dodnes. Neměla jsem odvahu tě ani naposled obejmout nebo snad políbit, teď mě to mrzí. Nikdo to už nevrátí. Myslím si, že jsem udělala správné rozhodnutí, sám víš, že jsme se poslední dny oba trápili kvůli mému odjezdu…a kdo ví, co by se stalo za tu dobu, co bych byla pryč. Vznikla by na obou stranách spousta nedorozumění a naše láska by nás pomalu ale jistě opouštěla. Ztrácelo by se to hezké, co jsme spolu objevili.

Každou noc usínám se slzami v očích jen proto, že tě nemůžu držet v náručí tak, jak jsem zvyklá, nemohu si zvyknout na to, být bez tebe. Strašně mi chybíš a ještě dlouho chybět budeš... je těžké říct sbohem, a tak jsem ti to radši napsala. Snad se nebudeš zlobit. Já vím, jsou to jen pouhá slova, ale pro mne znamenají mnohem víc, než si myslíš jen proto, že vyjadřují přesně to, co jsem ti možná nikdy neřekla..a to je to, že mi na tobě moc záleží a nechci náš vztah ukončit nespravedlivě, jelikož jsme toho spolu spoustu zažili i prožili... dobré i zlé a jen díky naší lásce jsme to překonali.

Miluji tě lásko moje a nikdy nezapomenu!

Jsi to nejkrásnější, co mě v životě potkalo a dala bych všechno za to, aby si byl šťastný.

Rozchod bez nenávisti je pokračování lásky v jiné formě