Děsí mě mé nové city

Vzpomínka na minulost ve mě zanechává pocit štěstí a hřejivý pocit. Je ale stále těžší si na tuto minulost rozpomenout. Myšlenky mi zálevá stále častěji beznaděj a opovržení.

Děsí mě mé nové city. Nikdy jsem nebylo schopná nenávisti, potlačit slzy a nesnášet. Každému jsem dokázala odpustit, ať mi udělal cokoliv zlého. Každého jsem dokázala, alespoň sama pro sebe, omluvit za to co provedl. Byla jsem veselý a vyrovnaný člověk, který se uměl se života těšit a často se radoval z každého nového dne. Ta rána byla dlouho pryč.

Už nikdy nebudu taková jako před tím. Už nikdy asi neuvidím na první pohled to nejlepší z člověka a vždy v něm budu hledat neco špatného.

Teď ale pomalu nacházím zase sama sebe. Zraněnou, uplakanou. Slzy mi už dokáží kapat a stékat po tvářích, které jsi kdysi líbaval tak vášnivě. Moc jsi mi ublížil.