Nikdy neříkej sbohem

Je to asi měsíc. Rozešla jsem se s klukem, který jediný mě chápal a miloval a já byla blbá. Začali mě vadit nesmyslné chyby a tak sem řekla konec.

Nevím proč, nevím důvod, nevím nic. Snad ani důvod nebyl, ale ta slova ani čas už nejdou vrátit zpět. Už je to měsíc, co mě naposled pohladil a řekl něžná slůvka. Pořád cítím ten strašný pocit samoty. Pocit opuštěnosti a beznaděje. Nikdy před tím jsem nezažila tak strašný pocit.

Měla jsem šanci...šanci dát vše zas do pořádku, ale nedokázala jsem to. Už se moc bojím, že bych ho zas opustila. Už to prostě nedokážu. Řekla jsem mu "sbohem, je navždy konec, už se o nic nepokoušej". Téhle věty budu litovat do konce života a jestli si tohle lásko budeš číst, pamatuj, že na tebe nikdy nezapomenu a vždycky to prázdné místo v mém srdci bude tvoje...jen tvoje.

Chtěla bych ostatním vzkázat: Važte si svých miláčků a i když máte občas pocit, že už ho nemilujete nebo že už to není jako dřív... Opravdu dobře si rozmyslete, než něco řeknete, ty slova už nic nevrátí a vy byste toho pak mohli těžce litovat jako teď já. Važte si toho, že máte někoho, kdo vás miluje a udělal by pro vás cokoliv! Neříkejte sbohem z lehkomyslnosti.