Dopisy

Asi je zbytečné psát, jak moc tě miluji a jak mi na tobě záleží.

Vím, že ty to víš ale stejně ti musím za vše poděkovat! Děkuji ti za to, že jsi se objevil v mém životě a ve vteřině jsi mi ho změnil. Děkuji ti za to, že jsem díky tobě ta nejštastnější...

Znám jeden pravdivý citát, 2 dopisy se píší nejhůř.

První a poslední. Bohužel ti nepíšu první, ale ten poslední. Nejdřív jsme se nenáviděli, nemohla jsem tě vystát, pak jsme se zpřátelili a pak jsme se jednou začali líbat a pak se to stalo znova a tak...

Sú veci, ktoré si nestihol spraviť.

.. slová, ktoré si nestihol povedať... a sľuby, ktoré si nesplnil.. rovnako ako ja. Chcela by som vrátiť čas. Na okamih, malú chvíľku, na zlomok nekonečnosti. Áno, viem, že sa to nedá a bolo by zbytočné pýtať sa Prečo?...

Jsi pryč.

.. už úplně... Zůstávám sama a plní mě chlad... Roztéká se ve mě do všech končetin a prostě všude a já se třesu co bude bez Tebe. Bez Tebe jsem člověk ve tmě v ruce se svíčkou, která mě oslepuje a bere rozhled ještě víc jako samotná tma. Bez...

Procházela se městem.

Jmenovala se Lucie. K zemi padá déšť, omývá ulice, stromy, tváře lidí. Těch si však Lucie nevšímá. Vzpomíná na kluka, kterého zahlédla v autobuse. Otáčel se a usmíval se na ni. Musela na něj pořád myslet. Ze zamyšlení ji najednou...

Moje krasný zlatíčko, píši tohle psaníčko.

Patří jenom Tobě, tohle cítím v sobě: Lásko, děkuji Ti za všechno, co pro mě děláš. Jsi výjimečný a já si Tě nesmírně vážím... Vždycky jsem jen snila o krásném hodném klukovi. S postupem casu jsem ztrácela...

Když si byl se mnou mnohokrát jsem přemýšlela jestli tě miluju.

Nebudu lhát, někdy jsem si tím opravdu nebyla jistá. Jednou v noci, když jsi spal dívala jsem se na tebe a najednou jsem si uvědomila, že ty se to co jsem si v životě nevíc přála, že jsi...

Přemýšlím, co bych měla napsat na začátek tohoto dopisu.

V hlavě toho mám spoustu, ale zároveň prázdnou. Nevím čím to je. Možná tím, že moc přemýšlím. Přemýšlím o jedné věci a jednom člověku - o tobě. Stále a nepřetržitě si promítám všechno, co jsme...

Ano vím, co je láska.

Vím jak dokáže být krásná a na druhou stranu i krutá. Taky jsem poznala lásku. Potkala jsem ho jednoho zimního dne, stál tam a někoho vyhlížel a já najednou nevěděla, co se děje. Cítila jsem zvláštní pocit, jakoby mi něco prostupovalo...

Učili mě, že když se cítím bez obav, bez problémů a bez bolesti, můžu být v klidu - hned to přejde.

Učili mě, že láska ačkoliv je nazývána jako nejkrásnější cit, bolí. Bolí více než tisíce střepů probodávajících moji hruď. Učili mě, že člověk má umět...